Nové koření

Troufli byste si poznat rostlinu na obrázku? Slovy klasika by se dalo říct, že málokdo ji viděl, ale skoro všichni ji používají, respektive užívají. Její latinské jméno je Pimenta dioica. Stále nic? Dobře, zkusme tedy jiné jméno – “nové koření”. To už je lepší, že? Zdá se podle všeho, že je to koření už hodně staré, ale pochází ze Střední Ameriky, tedy z hlediska Evropanů pochází z Nového světa, proto je to koření “nové”. Ve volné přírodě roste třeba v Mexiku, Guatemale, Kostarice či v Nikaragui. Pěstuje se ale i v jiných zemích tropického světa. Jako koření se používají zejména plody, ve kterých se nenápadně mísí chutě muškátového oříšku, skořice i hřebíčku. Pro tropickou kuchyň je nezbytné v přípravě různých kečupů, omáček či polévek. Dokonce se používá i pro dochucení zmrzliny i výrobu bylinkových likérů. Nové koření má i mnoho léčivých účinků, esenciální olej získaný z této rostliny prý poslouží ke zmírnění bolesti zubů. Z tohoto pohledu bych pimentu ani snad ani nechtěl potřebovat. Také se ovšem výtěžky z této rostliny používají pro aromatizování vody po holení. Na to bych klidně přistoupil, dokonce bych podstoupil i riziko, že se někdo ke mně nakloní a řekne – chlapče, voníš trochu jak nové koření.