Vlastní zkušenosti s Erigeron karvinskianus – (turan Karvinského)

Tato jemná trvalečka malinko podobná sedmikrásce okouzlila nejednoho zahradnického nadšence – a nadšenkyně samozřejmě. Ano, u nás jsou to zejména dámy, kterým se roztřesou kolena při pohledu na tuto něžnou krásu. Po pravdě, vůbec se tomu nedivím.

Kdo si naplno uvědomí jaký potenciál tato rostlina má, logicky po ní zatouží. I když nejsem dáma, které by se kolena roztřásla při pohledu na ní, sdílel jsem s mojí ženou nadšení k této rostlině. Také jsme se proto pokusili o její pěstování, hned při první příležitosti. Z Anglie jsme si dovezli první dávku semínek – dodnes vím, že jsme je kupovali v ikonické zahradě Great Dixter. Vyklíčily ze dvě rostliny, které se nám ještě ve výsevní misce vytáhly a odešly do turanového nebe. Potom jsme si pro jistotu – rovněž z Anglie dovezli radši hotovou rostlinu a vysadili někam k nám do zahrady. V těžké jílovité půdě, i když jsme ji lehce vylepšili, přežila jenom o něco déle než první semenáčky. Mezitím jsme hodně cestovali a viděli, kde se těmto rostlinám daří. Bylo to neuvěřitelné, ale dobře jim bylo tam, kde bylo nejhůř – tedy alespoň z našeho pohledu. Rostly krásně v dlažbě, kamenných zídkách a na schodištích. Tak jsme si řekli, že jim podobné místo vytvoříme i u nás. Pěstujeme ji v květináči v substrátu, kde možná více než 50% tvoří nadrcená cihla – a funguje to. Na zimu květináč stěhujeme pod střechu, do tmavé, studené, ale suché kolny. Když venku mrzne, mrzne i tam. Mrazuvzdorná se zdá být celkem dobře (oficiálně se udává až do minus 12 st. C), ale sám jsem nikdy neprověřoval, kde je její opravdová hranice schopnosti přežít mráz. Jediné s čím si neporadí, je voda, která neodteče pryč od kořenového krčku.

Někdy se trochu diskutuje nad invazním potenciálem tohoto turanu . V našich podmínkách to (zatím) opravdu nehrozí, spíše je problém ho udržet při životě. Jsou ale místa, kde se tato původem mexická kytka dokáže šířit opravdu nekontrolovaně. Potkal jsem se s ní třeba na ostrově Reunion v Indickém oceánu, kde rostla v kamenitých polích z jemné lávy – a vytvářela tam snad jako jedna z mála rostlin velmi půvabné formace. Na tomto místě denně prší – a někdy i více než hodně. Ale jakmile naprší, voda v mžiku zmizí v kamenném podloží.

Poznatky z tohoto místa jsou klíčem k úspěchu pěstování této rostliny i u nás. Dejte ji opravdu vysokou drenážní vrstvu a před zimní vlhkostí schovejte Erigeron karvinskianus  do sucha, pokud je to technicky možné.